Nekouřit, nepít, nelenit a být pozitivní, radí neskutečně vitální stoletá občanka

24. 07 2014 | Narodila se 23. července 1914 a vzpomíná, že když vyrůstala, bylo v ulicích víc koní než automobilů. Doma svítila petrolejkou a na své oblíbené bruslení chodila ještě na botách s noži „na kličku“. Řeč je o paní Miladě Polákové z Liberce, která ve středu 23. července 2014 oslavila jubilejní sté narozeniny. A nutno říct, že v obdivuhodné formě.

Paní Poláková pochází z obce Krmelín v okrese Moravská Ostrava, ale od roku 1950 žije v Liberci. Celý život pracovala jako zdravotní sestra, a to jak na operačních sálech, tak v soukromých i závodních ordinacích. Dnes se těší ze čtyř zdravých vnoučat a dokonce šesti pravnoučat, přičemž ve svém bytě na sídlišti v Rochlici stále zůstává obdivuhodně samostatná.
 
Její vitalita velmi mile překvapila i náměstka primátorky Kamila Jana Svobodu, který byl jedním z gratulantů. „Vždy mám radost, když mám možnost navštívit lidi, kterým se podařilo pokořit tuto úctyhodnou věkovou hranici, ale právě s ohledem na ni se kondice stoletých občanů dost liší. Paní Poláková na mě ale udělala mimořádný dojem, a to jak svou vitalitou a přátelskostí, tak tím, jaké detaily si pamatuje z dávné i nedávné minulosti,“ komentoval Kamil Jan Svoboda.
 
A jak se paní Polákové podařilo tak úctyhodného věku dosáhnout? Přikládá to i své životosprávě. „Nikdy jsem nekouřila, prakticky nepila a hodně pracovala,“ vylíčila dojatá Milada Poláková s tím, že důležitý je také pozitivní náhled na svět. Ten ostatně vyplynul už z její nenápadné poznámky: „Žádný člověk není tak špatný, aby v něm nebyl kousek dobrého.“
 
Podle Kamila Jana Svobody je možná právě optimismus klíčem k dlouhověkosti. „Co mohu hodnotit, tak všichni století, které jsem navštívil, se vyznačovali pozitivním pohledem na svět, a to podle mě není náhoda,“ uzavřel náměstek primátorky.
 

Speciály