VADÍ PEVNÝM DISKŮM MAGNET, OTŘESY A EXTRÉMNÍ TEPLOTY?

4. 09 2017 | Zálohování dat je jedním ze základů klidného spánku. Něco podobného jste už jistě slyšeli nebo četli. A teď ruku na srdce – skoro každý z nás má minimálně část souborů, ať už jde o fotografie, hudbu nebo podnikatelská data, uloženu pouze na jednom místě – v počítači nebo notebooku. Čeho se skutečně vyvarovat a čeho se naopak bát nemusíte?  

Magnet vám může smazat data.
Nepravda

Řada lidí má obavy o svá data v souvislosti s blízkostí magnetu u počítače. Tento pocit vychází z reálných zkušeností mnoha lidí, kteří přišli na základě působení magnetů v dávné minulosti o své informace z disket. Data na jejich povrch byla ukládána na základě působení magnetického pole. Princip dnešních tradičních pevných disků je sice v zásadě stejný, nicméně miniaturní „hlavičky“ zapisují na „plotny“ disku data působením poměrně silného magnetického pole z neuvěřitelné blízkosti. Působení jakéhokoli běžně dostupného magnetu z vnějšku pevného disku nebo dokonce počítače nemůže uložené informace poškodit nebo vymazat. Nemusíte se tedy bát magnetu položeného vedle externího pevného disku nebo na šasi notebooku.

U moderních a rychlých SSD disků je toto téma již naprosto bezpředmětné, protože data na ně nejsou ukládána na magnetickém principu.

Otřesy pevného disku nebo počítače jsou nebezpečím pro data
Záleží na formě otřesu

Z výše uvedeného vyplývá, že mechanika tradičního pevného disku je velmi jemná a tím pádem také citlivá. Hlavičky, které zajišťují čtení a zápis informací, se pohybují nad plotnou pevného disku na pohyblivých raménkách ve vzdálenosti řádově nanometrů. Poškození hlavičky nebo plotny přitom znamená velký problém. Otřesy jsou proto právem považovány za nebezpečí pro data. Zde musíme zásadně rozlišit otřesy během práce s počítačem od otřesů ve vypnutém stavu nebo režimu spánku. Pokud disk nepracuje s daty, jsou raménka s hlavičkami takzvaně „zaparkována“, tedy pevně zajištěna proti pohybu. Ve vypnutém stavu proto nehrozí uloženým datům téměř žádné nebezpečí. Důkazem může být praktická zkušenost cestovatele ve žlutých Trabantech, Dana Přibáně. „Pro ukládání dat z kamer a fotoaparátů jsme na cestě přes Austrálii a Indonésii používali sadu tradičních externích disků Toshiba Canvio. Co se otřesů během cesty týká, asi si dokážete představit, že si disky prošly peklem. Přesto se během cesty ani při nešetrném zacházení při poštovní přepravě datům nic nestalo“, vzpomíná Dan.

Aby bylo o uložené informace postaráno i během práce, vybavují výrobci pevné disky důmyslnou elektronikou, která dokáže rozpoznat pohyb či pád disku nebo celého počítače (notebooku) a během něj bleskurychle hlavičky zaparkovat. Pád ze stolu je proto pro soubory (nikoli pro notebook samotný) relativně neškodným problémem. Mnohem větším nebezpečím je rozzuřený uživatel, který vlivem nervozity udeří či kopne do počítače nebo do chatrného stolu pěstí. Disk dostane v tu chvíli ránu bez předchozího varování a bez zaparkování mechaniky. Podobná, i když ne tak nebezpečná situace může nastat například při práci během cesty a projetí výmolu na silnici.

Pokud máte v počítači SSD disk, je na místě zopakovat, že tento systém neobsahuje jemné mechanické části, a proto je imunní vůči otřesům i během práce s počítačem. Pokud často pracujete na cestách mimo kancelář a chcete mít jistotu, vybírejte si profesionální notebook nejen podle výkonu procesoru, ale také podle technologie pevného disku a implementovaných bezpečnostních prvků.

Vysoké nebo nízké teploty škodí
Ano, pozor na ně

Léto, teploty vysoko nad 30°C a my pracujeme venku. Pokud pomineme rizika pro celý notebook, je nutné uvědomit si také dopad na problematiku teploty samotného disku. Počítač se sice nepotí, ale extrémní teploty mu dobře nedělají. Optimální teplota disku během činnosti je přibližně 35 až 40 °C. Při výrazně vyšších teplotách (především o 10 a více stupňů) roste nebezpečí selhání. Proto se vyvarujte práce s externím diskem položeným na rozpáleném stole a dlouhé práce s notebookem na přímém slunci, kdy se vnitřní části počítače nestíhají dostatečně chladit a teplotu zvyšuje i rozpálené šasi přístroje, které běžně plní při dotyku s diskem funkci odvodu tepla a chlazení. V tomto případě hraje také roli materiál počítače.

A co v zimě? Materiály mění při změně teploty svoji velikost. Tomu se říká teplotní roztažnost a tato vlastnost se dotýká i tradičních pevných disků. Proto dávejte pozor na prudké změny teplot při přechodu z mrazu (pokud je disk nebo notebook skutečně „zmrzlý“) do vytopené místnosti. Máte-li možnost, udělejte si kávu, dejte disku přibližně 10 minut na aklimatizaci a pak začněte pracovat.
 

 

Diskuse

Speciály

Naše magazíny

Novinky ze světa bydlení, aut, techniky ...

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO